Simona, 36 let, 4. 10. 2005
Migrénou jsem začala trpět ve 13 letech s nástupem menstruace. Prvotní léčba byl stugeron a radepur. Teta , která dělala v lekárně se zhrozila a Radepur mi nevydala. Pak jsem porodila v 18 letech syna a 20 letech dceru. V té době jsem záchvaty neměla. Když bylo dceři asi 18 měsíců onemocněla a ohluchla a mě se po čase vrátily migrény. Šla jsem k neurologovi, a ten mi nechal udělat nějaké speciální čípky, problém byl, že jsem po nich do 20 minut usnula a to se dvěma dětma byl problém. No a protože moje rodina měla k lekárnám blízko tak jsem si sama naordinovala léčbu, Je fakt , že spasmoveralgin zabral a spát jsem po něm nemusela. Když přestali dělat Spasmoveralgin přešla jsem na Alnagon. Záchvaty nebyli, ale hlava pobolivala pořád, Zhruba před 10 lety jsem zjistila, že jsem nebyla ani den bez alnagonu. Peklo závislosti zde popisovat ani nejde.Doprošováni se v lékárnách a taky to opovržení v očích lékařů na pohotovosti se zapomenout nedá. Nakonec jsem do toho ještě otěhotněla L skončila jsem v komatu . Jsem z toho venku, mám zdravé mimi ale opět tu mám svou migrénu. Můj lék který mi 100% zabíral přestali vyrábět a tak jsem zas na začátku a je mi z toho děsně, Tak doufám, že snad s doktorem najdeme nějaké řešení.
Simona 36 let
